V pátek 13. dubna se konalo v prostorách Technické univerzity v Liberci setkání zájemců o problematiku sestavení rodinného rodokmenu. Lektor František Borůvka účastníky provedl základní terminologií a ukázal různé možnosti grafického zpracování rodokmenu.

Příbuzenské vztahy měly po celé dějiny mimořádný význam. Rodiny fungovaly jako pevně semknuté organismy, jejichž členové dokázali nepříznivým vlivům zbylého světa odolávat díky vzájemné pospolitosti. Rodina držela pohromadě, pomáhala si a sdílela své osudy.

Předci byli zváni ke křtu dalšího rodinného potomka – tím jim byla prokazována čest, úcta a obdiv. Stát se kmotrem bývalo v dřívějších dobách pro člověka vyznamenáním. Kmotr se zavazoval nejen pomáhat při výchově svěřence a jeho uvádění do života, ale také v materiálním zajištění v případě, že dítě osiří. 

Dne 13. 4. 2018 se konalo v prostorách Technické univerzity v Liberci setkání zájemců o problematiku sestavení rodinného rodokmenu.  Lektor doc.  Ing. František Borůvka, CSc. účastníky provedl základní pojmologií (genealogie, probant, střen, generace, implex, vývod, rozrod apod.), poukázal na grafické možnosti zpracování rodokmenu.

Předci zanechávají v historii rodiny významný odkaz. Zachycení jejich přínosu pro rodinu i pro podnikání vzbuzuje v dalších generacích velkou hrdost na rod, který je mnohdy v případě rodinného podnikání pracovitý, houževnatý, silný, soudržný.  Rodokmen je pak součástí rodové kroniky, která zachycuje vyprávění předků, fotografie, diapozitivy, filmy, v dnešní době video záznamy apod. Slouží k předávání informací, ke vzájemným setkáním lidí spojených příbuzenstvím.

Proč pátrat v rodných listech, oddacích listech, dokumentech v domácnosti i ve firmě, ve vysvědčeních, výučních listech, v matrikách úřadů, archívech, veřejných knihovnách, sbírkách listin,  na  internetu? Proč si udělat výlet do kraje svých předků? Proč sestavovat osobní karty každého z členů podnikatelské rodiny? Zjistíme, kdo byli naši předkové, v čem spočíval jejich přínos pro rodinu a pro podnikání. Pokud někdo z nich historicky podnikal, vlastnil grunt, provozoval řemeslo, lze usoudil, že jsme získali určité podnikatelské geny,  dokážeme vysvětlit některé naše vlastnosti, schopnosti či genetické předpoklady.

Především však chceme zanechat informace o sobě a našich předcích našim budoucím generacím. Rodokmen může být součástí naší prezentace na www stránkách, může být vyvěšen ve vstupních prostorách firmy či v kanceláři majitele, může být součástí rodinného  muzea nebo síně tradic. Deklarujeme našim zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům i širokému okolí, že má náš rod tradici osvědčenou mnoha desetiletími podnikatelských aktivit, rodinné soudržnosti, apelujeme na  všechna pozitiva rodinného podnikání, na unikátní prostředí, které spojuje rodinné vztahy, rodinné vlastnictví a rodinný business. Prohlašujeme, že rodinný podnik má řadu silných stránek poskytujících potenciál pro jeho další růst. Spočívají v uplatnění znalostí a zkušeností, know-how, flexibilitě, úsilí udržet rodinnou tradici, jméno, značku, vysokou kvalitu výrobků, nadstandardní služby, v důvěře ve vlastní podnikání, v důvěře a loajalitě k podnikatelskému rodu zákazníky,  dodavateli, zaměstnanci. [2]

Jedním z mnoha příkladů může být zpracování obrázkového vývodu rodu Šternberků, který je umístěn v pracovně Jiřího hraběte Šternberka otce současného majitele  hradu Český Šternberk. K rodokmenu se váže i jedna historka. Sternbergové o něj málem přišli, ale zachránila je návštěva jakési delegace. "Když sem přišla státní správa, tak tu rodokmen viset nesměl. Byl uložen na půdě, naházen bez ladu a skladu v krabicích. Jednou po sestře pana Sternberka chtěli, aby tady provedla nějakou vysokou delegaci. Mysleli, jak to bude dobře vypadat, když je dcera bývalého majitele provede po hradě. A ona řekla: dáte mi ten rodokmen. Tak se jí ho podařilo získat. Tuším, že přes belgického velvyslance se rodokmen dostal na Západ. Tam si ho vyzvedl pan Sternberk, který byl už v té době v emigraci. Rodokmen nechal zrestaurovat. Po revoluci, když se sem vrátili, ho mohli zase dát na své původní místo."[3]

Kdo by neznal značku LINEA NIVNICE, a.s. LINEA je doma na Dolňácku, což je nejdůležitější částí Slovácka v podhůří Bílých Karpat. Výhodnou polohu na česko-slovenské hranici využívá pro zásobování obou republik. Tady se nápoje vyrábí již přes 60 let. Likér z bylin Jaroslava Hromčíka se zde začal vyrábět v roce 1946. Dnes na trhu dominují ovocné nápoje pod značkou HELLO. Ing. Gabriel Slanicay, jeden ze současných majitelů, si v uplynulém roce a půl našel čas a zpracoval na křídovém papíře tištěnou Historii Nivnického dvora v dokumentech a fotografiích (1260 – 2017).  Od původně zamýšleného malého spisku s desítkami fotografií dospěl ke knize o 254 stranách. Slouží nejenom jako dokument vývoje podnikání, ale  i jako dárek, propagační materiál pro zákazníky,  zasloužilé zaměstnance a jako inspirace pro nově nastupující generaci.[4]

Další příběh dokumentuje, jak osmdesátiletý Václav Flesar z Jimramova učinil v roce 1962 objev svého života. V rodném domě v Rudolci našel zápisy mapující historii jeho rodu za uplynulých pět set let. Vzácný nález čtyřicet let přepisoval do víc jak šestisetstránkové kroniky. "Průměrný věk v rodině byl mezi čtyřiceti a padesáti lety. V rodině bývalo kolem deseti patnácti dětí, asi polovina ale do pěti let zemřela na podvýživu. Umíralo se na dnes zcela banální nemoci, i rýma byla smrtelná," říká Flesar. Životní úroveň Flesarů podobně jako jiných prostých rodin se zvedla s pěstováním brambor, které pomohly zažehnat hladomor. "Bylo víc jídla a už se pak tolik neumíralo," míní autor. Vyučeného keramika, který se po dodělání maturity živil jako vychovatel a v důchodu jako restaurátor a malíř, zaujaly i charaktery členů rodiny. "Když to porovnám s dneškem, tak lidé tehdy byli skromnější i upřímnější a tolik si nezáviděli majetky. Asi se měli i radši. Můj strýc byl například bohatý sedlák a otec měl jen zlomek toho co on, ale nezáviděli si to. Rodina byla víc pospolitá, víc si hráli, bavili se tím, co sami vytvářeli," uzavírá rodinný historik. Doufá, že v dopsání posledních sto let historie rodu budou v budoucnu pokračovat jeho potomci. Má tři dcery a syna.[5]

Kde hledat inspiraci?

• Peremská, Lenka. Váš rodokmen krok za krokem. Brno: C Press, 2013. ISBN 978-80-264-0279-4.
• Peremská, Lenka. Rodinná kronika krok za krokem. Praha: Albatros media. 2017. ISBN 978-80-264-1400-1.
• Černoušková, Dagmar, Petra Svobodová, Vladimír Velešík ml., Vladimír Velešík ed. Löw-Beerovy vily a historie jedné podnikatelské rodiny. MAS Boskovicko Plus a MAS Svitava. 2014. ISBN 978-80-260-671 3-9.
• Šafra, Jan. Rod Šafrů od roku 1610. Historie 4 století. 3. rozšířené, mírně přepracované a doplněné vydání, Hradec Králové. 2010. Dostupné z http://docplayer.cz/6830819-Ing-jan-safra-1948-od-roku-1610-historie-ctyr-stoleti.html
• Slanicay, Gabriel. Historie Nivnického dvora v dokumentech a fotografiích (1260-2017).  LINEA NIVNICE, a.s. 2017. ISBN 978-80-270-0953-4.

Autor: AMSP ČR. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D. Manažer marketingové komunikace pro projekt Rok rodinného podnikání 2018. Tel. 736 528 436. e-mail: petru@amsp.cz

Foto z Kurzu rodová historie, konaného dne 13.4.2018 v prostorách Technické univerzity v Liberci

Různé varianty zpracování rodokmenu

Pan docent Borůvka před zahájením kurzu seznamuje účastnice s rodokmenem své rodiny

V odpoledních hodinách si účastníci kurzu mohli vyzkoušet v počítačové učebně  vyhledat a zpracovat rodová data a pracovat v různých softwarech.

¨