Původní koníček se přerodil do rodinného podnikání. Pracuje v lázeňské městečku Potštejn v malebném podhůří Orlických hor. Říká, že jsou jediní v České republice, kteří zpracovávají včelí jed.

Chovem včel se zabýváte už od roku 1969. V roce 1990 jste založili spolu s manželkou rodinnou firmu, která zpracovává včelí produkty do kosmetiky a potravinových doplňků? Jak se zrodil tento nápad?

První rozhodnutí bylo, že budu včelařit cca s 400 včelstvy a produkovat med, propolis, vosk. V té době jsem si již začal vyrábět úly. Zajel jsem na návštěvu k příteli včelaři, který již za socialismu měl dvě stě včelstev při zaměstnání, to já jen šedesát. S ním jsem svůj záměr konzultoval. On mi ukázal, jak včelaří a probral se mnou podrobnosti mého záměru. Nakonec ale povídá: „V této době bude hodně včelařů, kteří se budou chtít začít se včelařinou živit a tak popřemýšlej, zda by nebylo lepší začít včelí produkty zpracovávat do výrobků?!“ Přijel jsem domů, s manželkou vše prodiskutoval a rozhodli jsme se výrobu kosmetiky zkusit a bylo rozhodnuto (smích).

Jaké byly vaše začátky? Jde o velmi specifické podnikání. Co je na tomto druhu podnikání nejtěžší?

Začínali jsme od nuly. To znamená, že na všechno jsme si museli přijít sami, najít informace, nastudovat, sehnat povolení. Také v té době se dost často měnily zákony a vyhlášky, kdo a za jakých podmínek může kosmetiku vyrábět. V prvních letech po revoluci stačila maturita a pak byl potřeba minimálně výuční list v oboru a praxe. Praxi jsme měli, a tak se manželka dálkově vyučila a dostala výuční list na výrobu kosmetiky a mýdel. Tak jsme splnili další nové nařízení.

V době našich začátků ještě u nás nebyly počítače a tedy ani internet. Rovněž nebyly mobilní telefony a na připojení pevné linky se čekalo dlouhou dobu.

Další překážkou byli úředníci. Kosmetika a potravinové doplňky se schvalovaly jiným způsobem a úředníci těžko chápali, že o povolení může požádat kdokoliv, kdo splní nové podmínky. Schvalování některých výrobků, jako třeba med s propolisem, trvalo i rok a půl. Pro tyto úředníky na ministerstvech neplatily žádné lhůty k vyřízení.

Dalším oříškem byly kosmetické obaly. Byly asi dva výrobci v republice a ti byli zvyklí vyrábět po statisících kusech. Ale my jsme potřebovali v začátcích pouze stovky kusů. Na více nebyly peníze ani sklady. A tak jsme nakupovali v lékárnách skleničky a kelímky tzv. „masťovky“ a do těch jsme plnili kosmetiku. Zákazníci byli našimi výrobky nadšeni, a tak je kupovali i v těchto „nekosmetických“ obalech a my jsme tuto těžkou dobu díky jejich zájmu „přežili“.

S etiketami to bylo podobné, a tak první výrobky měli pouze název napsaný na psacím stroji na samolepicí papír.

Ve svých začátcích přechodu ze zaměstnání na živnostenské podnikání jste dokonce měli v záloze i brambory a slaměnky. Proč právě tuto variantu?

Tato varianta byla jako pojistka. Manželka vystudovala zahradnickou školu a uměla – umí vyrábět krásnou vazbu, věnce apod. A tak jsme počítali s tím, když bude mít čas, tak na doplnění tržeb bude tyto krásné věci vyrábět a prodávat.

V té době jsme měli v pronájmu políčko, a tak jako další plodina vedle slaměnek zvítězily brambory. Měli jsme i pár oveček a králíků, takže částečně pro ně a pak „co kdyby nebylo na chleba“, tak budou brambory! (smích)

Jak se rozvíjela vaše firma až do současnosti?

Firma se rozvíjela postupně, jak vzrůstal zájem zákazníků. Začínali jsme v budově upravené po školícím středisku Jednoty. Vydělané peníze se vracely do firmy zpět na nové výrobky a potřebné stroje. S narůstajícím zájmem jsme postupně přibírali zaměstnance. V roce 1998 jsme začali stavět novou provozovnu, která splňuje náročné předpisy EU a od roku 2000 v ní vyrábíme.

Jak je dobré konzumovat med, aby byl pro zdraví maximálně prospěšný? Co je možné z medu vyrábět a do čeho všeho se dá med přidávat?

Med je zdraví prospěšný, o tom bylo již napsáno hodně. Já jej mám nejradši na lžičku a pomalu lízat. Myslím, že je dobré poslouchat své tělo a když mám chuť, tak si med dám. Množství je takové, kolik mi chutná. Medem se nedá přejíst, jako u výrobků s cukrem. Rozdíl je ten, že med obsahuje většinu jednoduchých cukrů, které nemusí tělo štěpit, a tím se cukry okamžitě vstřebávají a „jdou do krve“. Jakmile máme cukrů dost, tak okamžitě ztratíme na med chuť.

Z medu přímo vyrábíme medovinu, medové likéry a také medy s příměsemi. To znamená, že do medu zamícháme další zdravé produkty, byliny, ovoce a zdraví prospěšné látky. Med můžeme mazat na chléb, sladit nápoje (kávu, čaj, vodu), přidávat místo cukru do pečiva apod. Zkrátka je to zdravé sladidlo, které můžeme použít všude místo cukru.

Je naopak něco, kde se med vyloženě nehodí?

Med se nehodí při silné cukrovce. Jinak o ničem nevím.

Jako jediní v ČR zpracováváte včelí jed. K čemu je prospěšný? Jak ho lze využít v lékařství?

Vzhledem k tomu, že vyrábíme kosmetiku, tak nemůžeme včelí jed přímo doporučovat na léčbu. Vyrábíme dva výrobky. První je Mast s apisinem, která je výborná mimo jiné při bolestech kloubů, svalů, prokrvuje pokožku v oblasti bolestivých kloubů a pomáhá odstranit jejich bolest a udržet masírovanou část v dobrém stavu. Druhý výrobek je Krém s kapičkou jedu. Je to výživný krém lehké konzistence na bázi přírodních olejů a vosků, který se dobře vstřebává, velmi účinně hydratuje a obnovuje narušený lipidický film – zákazníci to pojmenovali „přírodní botox“. Výtažky z řas a Apisin podporují tvorbu kolagenu a chrání před volnými radikály.

Včelí jed má mimo jiné místně znecitlivující, baktericidní, hemolytické, protizánětlivé účinky a účinky snižující krevní tlak. Zdravotní potíže, při kterých by mohl být včelí jed použit, jsou například revmatické onemocnění svalů a kloubů, otoky při podvrtnutí kotníku bérce, ischias, zánět kloubů, vysoký krevní tlak a choroby s ním spojené, krevní sraženiny, zranění šlach, kornatění tepen, astma, neuralgické bolesti, záněty horních cest dýchacích, bolesti v krku, kožní onemocnění, špatně se hojící rány, psychické nemoci, záněty nervů. Vzhledem k tomu, že včelí jed není schválené léčivo, tak se používá pouze při apiterapii, ale postupně se dostává do podvědomí lidí.

Celou první část rozhovoru naleznete zde: https://www.ekonomickymagazin.cz/2019/01/kremu-s-kapickou-jedu-rikaji-nasi-zakaznici-prirodni-botox-i/

Jak vnímáte trend ekologických produktů u nás a ve světě?

Tento trend je u nás probírán na každé pracovní poradě a jsme jeho součástí. Při plánování nových výrobků, jejich testaci, nových obalech apod. Máme novou řadu výrobků z přírodních surovin. U této řady máme zelené logo – lipový list a květ. Je to logo, které nakreslila manželka a používáme jej na výrobcích, u kterých zaručujeme, že jsou z přírodních surovin. U stávajících výrobků postupně měníme některé suroviny za přírodní. Někeré receptury jsou původní, a tak je potřeba je přizpůsobit novým poznatkům v kosmetice.

Má vaše kosmetika certifikát, že není testována na zvířatech?

Žádná kosmetika nemá vámi zmíněný certifikát. V EU je zakázáno testovat kosmetiku na zvířatech a je také zakázáno testovat na zvířatech jednotlivé suroviny. Takže z tohoto důvodu by postrádala certifikace význam.

Na trhu je mnoho firem s kosmetikou a potravinářskými doplňky. V čem je vaše konkurenční výhoda?

Máme hned několik výhod (smích). Jsme rodinná firma, která vznikla na základě lásky ke včelám, a tak jsme to celou dobu své práce ve firmě cítili a práci dělali a děláme srdcem. Máme vlastní včely, takže důkladně známe účinky včelích produktů a dokážeme si pohlídat jejich kvalitu. Do kosmetiky jsme vždy dávali opravdu včelí produkty a nikoli jen aromata a parfémy. Máme největší ucelený sortiment kosmetiky se včelími produkty v České a Slovenské republice. Umíme rychle reagovat na požadavky našich zákazníků. Ve firmě pracují dvě naše děti, které jsou pro tuto výrobu stejně zapáleni a stejně zodpovědní jako já a manželka.

Jak se díváte na dnešní situaci rodinných firem? Vy s vaší paní jste ještě při podnikání stihli vychovat tři děti. Jak vnímáte vy problém nástupnictví?

Situace se každým rokem mění k lepšímu díky aktivitě Asociace malých a středních podnikatelů. Mělo by se jí podařit, že bude statut „rodinná firma“ zakotven v zákoně. Pro mě problém nástupnictví je v tom, že jsme první generace, která bude „své dítě“ (firmu kterou jsme vybudovali) předávat a vlastně moc neví jak, učíme se to, aby bylo vše správně po stránce právní i rodinné.

Hodně nám pomáhá AMSP, která pořádá tzv. kulaté stoly, kde jsme se scházeli s jinými majiteli rodinných firem a následně i s budoucími následníky (ti kteří budou přebírat) a vzájemně jsme si sdíleli zkušenosti, obavy, problémy, očekávání apod.

Máte nějaký recept na to, jak oddělit v rodinné firmě věci firemní a věci rodinné?

My jsme to neuměli. Vím, byla to chyba, protože jsme vlastně byli stále v práci. Doporučuji dohodu zúčastněných, aby si řekli, možná i napsali pravidlo: doma se pracovní věci neprobírají a v práci se ale také neprobírají věci rodinné! Obojí je důležité. Rovněž je důležité si uvědomit, pokud pracují děti (i jiní rodinní příslušníci) ve firmě, že doma jsou to naše děti, ale ve firmě jsou to již zaměstnanci. Pokud to takto po jejich nástupu do firmy hned nemáme, tak to působí potíže v jednání a později to může vyvolávat i neklid mezi ostatními zaměstnanci.

Jak působí na vaše podnikání zhoršující se životní prostředí?

Působí na něj nepřímo (celonárodní špatný zdravotní stav včelstev), ale je to u nás stálé téma. Nejde jen o působení životního prostředí na naše podnikání, ale jsme zodpovědní, takže se i díváme, jak naše podnikání působí na životní prostředí. Všichni si uvědomujeme, že s nápravou musíme začít u sebe a současně ve firmě. Proto uvádíme na trh nové výrobky, které mají maximální množství přírodních surovin. Začali jsme spolupracovat s prodejnami, které prodávají bezobalové výrobky, snažíme se také hledat alternativy plastových obalů apod.

Je těžší řídit včelstvo nebo své zaměstnance?

Určitě zaměstnance. Protože včelstvo se řídit nedá. I když ve včelstvu uděláte zásah s dobrým úmyslem, tak si to vše včelky stejně přizpůsobí svým potřebám. Uvědomil jsem si, že nejsem včela a ani při velkých znalostech nemohu předpokládat, že já vím, co je pro včelu lepší víc než si uspořádá sama. (smích) A řídit zaměstnance? Již dnes máme výborný kolektiv, který je lehce zvládnutelný.

V roce 2018 jste získali v soutěži Asociace malých a středních podnikatelů ocenění Rodinná firma roku AMSP – Cena veřejnosti. Co vám toto ocenění přineslo?

Tohoto ocenění veřejnosti si velice vážíme a děkujeme za něj. Získali prestiž a uznání, což je krásné a jsme vděčni. Je pro nás velice inspirující, že jsme se dostali mezi úspěšné rodinné firmy. Také jsme získali další nové zákazníky a firmy, kteří se o nás dozvěděli.

Máte nějaký obor činnosti v oblasti zpracování medu a kosmetiky či úplně jiný obor, kterému byste se chtěl věnovat? Co byste si chtěl ještě splnit?

Oblast zpracování medu a výroby kosmetiky je pro mě hlavní činností a bude i nadále. Celé podnikání vzešlo z lásky ke včelám a jejich chovu. Vzhledem k náročnosti výroby jsem na včelky celých 29 let neměl čas tak, jak bych si představoval. Ve firmě již pracují dvě děti, které postupně vše přebírají, a tak bych se chtěl i mimo firmu více věnovat včelaření. Každým rokem se stále zhoršuje životní prostředí a ubývá kvetoucích rostlin. Včely již nemají celoroční možnost sběru nektaru, jakou měly, když jsem začínal včelařit. Proto se dostávají do stresu a následně trpí roztoči, nemocemi, viry. Chtěl bych se věnovat i osvětě jak zlepšit podmínky v přírodě nejen pro život včel, ale i příkladem – vlastní výsadbou hmyzosnubných rostlin, výsevem květnatých luk apod. Chci, aby si i nevčelaři uvědomili, že anglický trávník, který každý týden sekáme, je sice pěkný, ale nic přírodě nepřináší, ale naopak ubližuje.

Druhou část rozhovoru naleznete zde:

https://www.ekonomickymagazin.cz/2019/01/statut-rodinna-firma-by-mel-byt-zakotven-v-zakone-ii/