Rodinný závod je novým institutem, zavedeným do českého práva s novým občanským zákoníkem s účinností od 1.1.2014. Jelikož se tento pojem zatím příliš nerozšířil, dovolujeme si jej blíže představit v tomto článku.

Co je rodinný závod?

Rodinným závodem je takový obchodní závod, ve kterém společně pracují oba manželé, nebo pouze jeden z nich a společně s ním i jejich příbuzní. Těmito příbuznými mohou být příbuzní jednoho z manželů, a sice až do třetího stupně (tj. například praděd nebo pravnučka), a dále pak i příbuzní druhého manžela, v takovém případě až do stupně druhého. Výše uvedené příbuzné osoby jsou považovány za členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu v případě, kdy pro rodinný závod nebo rodinu trvale pracují. Zajímavostí tedy je, že za osobu zúčastněnou na rodinném závodu se považuje i osoba, která pracuje pouze pro rodinu a stará se o ni - tedy například babička, která se nepodílí na práci pro rodinný závod, ale stará se o dům a děti, ve kterém rodina společně bydlí.

Ačkoliv by se mohl jako vhodnější název jevit v běžné mluvě častěji používaný "rodinný podnik", nový občanský zákoník nahradil pojem "podnik", tak jak byl znám z obchodního zákoníku, pojmem "obchodní závod"[1], byť obsahově oba pojmy zůstaly takřka totožné. Proto tedy používáme pojem rodinný závod.

Kdy se nejedná o rodinný závod?

Pro to, aby se jednalo o rodinný závod, je podstatné, že práva a povinnosti mezi členy rodiny nejsou upraveny jiným způsobem, například společenskou smlouvou, zakladatelským právním jednáním obchodní společnosti, smlouvou o tichém společenství nebo pracovní smlouvou. Jsou-li vzájemné vztahy upraveny nějakou z výše uvedených smluv, má tato úprava přednost před ustanoveními o rodinném závodě, což znamená, že o rodinný závod se v takovém případě jednat vůbec nebude. V případě, že se na provozu rodinného závodu podílejí oba manželé, mají navíc pro úpravu jejich vzájemných majetkových práv přednost ustanovení občanského zákoníku o manželském právu majetkovém před ustanoveními o rodinném závodu.

O rodinný závod se nebude jednat také v případě, že bude obchodní závod vlastněn právnickou osobou, jejímiž společníky budou kromě členů rodiny také třetí osoby. Je také sporné, zda vůbec může rodinný závod vzniknout v případě, kdy společníky právnické osoby, v jejímž vlastnictví je obchodní závod, jsou pouze členové rodiny (nebo když je člen rodiny jediným společníkem). Domníváme se, že to možné je, nicméně některé odborné komentáře docházejí k opačnému závěru.

Oba režimy, tedy režim specifických právních vztahů a režim rodinného závodu je nicméně pravděpodobně možné do jisté míry kombinovat v rámci provozování jediného závodu. Například v situaci, kdy manžel bude jediným společníkem společnosti s ručením omezeným, která bude provozovat hostinskou činnost (restauraci). V restauraci bude v pracovním poměru zaměstnána jeho zletilá dcera, nicméně dále budou v restauraci bez jakéhokoliv ujednání vypomáhat také rodiče tohoto manžela a jeho druhá nezletilá dcera (manželka se naopak nepodílí vůbec). V takovém případě se vůči zletilé dceři zaměstnané v pracovním poměru neuplatní pravidla rodinného závodu (budou se uplatňovat výlučně práva a povinnosti z pracovního poměru) a pravidla pro rodinný závod a účast na jeho provozu (včetně práva na podíl na zisku – viz níže) se budou uplatňovat pouze mezi manželem, jeho rodiči a jeho nezletilou dcerou. Manželka se pak na rozhodování o rodinném závodu a podílu na zisku nebude podílet vůbec.

Práva plynoucí z rodinného závodu

Členu rodiny zúčastněnému na provozu rodinného závodu vzniká nárok podílet se na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých a dále pak na přírůstcích ze závodu nabytých, a to vše v míře, která odpovídá množství a druhu práce, kterou pro rodinný závod vykonává. Členovi rodiny zúčastněnému na provozu rodinného závodu pak při skončení jeho účasti na provozu závodu náleží přiměřená náhrada ve formě vypořádání jeho podílu na zisku z provozu závodu a také přírůstků rodinného závodu. Členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu také mají právo podílet se na rozhodování o věcech týkajících se závodu, konkrétně na rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodu, na záležitostech, které jsou mimo obvyklé hospodaření závodu a na změnách základních zásad jeho provozu. Tato rozhodnutí se přijímají většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na závodu.

Výhody a nevýhody rodinného závodu

Situace, kdy vzájemná práva a povinnosti členů rodinného závodu nejsou upraveny žádnou smlouvou, sebou nese řadu výhod, ale také nevýhod.

Mezi nevýhody patří například to, že člen rodinného závodu jej může kdykoli opustit, což v případě neočekávaného odchodu člena rodiny, který se na jeho chodu podílel významným způsobem, může závodu způsobit značné provozní obtíže. Další nevýhodou je, že členové rodiny, kteří se účastní na provozu rodinného závodu, nemají nárok na pravidelnou měsíční mzdu (odměnu), ani na jinou ochranu běžně náležící zaměstnancům dle pracovněprávních předpisů.

Právní úprava dále některé aspekty rodinného závodu upravuje ne zcela dostatečně, například rozhodování o věcech týkajících se závodu, podmínky pro výplatu zisku ze závodu, ale také případné ručení členů rodiny za dluhy vzniklé při jeho provozu. To však může být vnímáno i jako výhoda, neboť členové rodiny tak prakticky nenesou za provoz rodinného závodu žádnou odpovědnost (odpovědnost nese vždy člen rodiny, který rodinný závod vlastní, který ale nemá větší hlasovací práva než ostatní členové rodiny).

Oproti tomu výhodou rodinného závodu je bezpochyby menší administrativní zátěž, která plyne z vysoké míry neformálnosti vztahů mezi členy rodiny účastnící se na provozu rodinného závodu. Vztahy mezi členy rodiny při účasti na provozu rodinného závodu se totiž, bez výslovného ujednání, řídí zvyklostmi a praxí mezi nimi zavedenou, pokud neodporují ustanovením občanského zákoníku o rodinném závodě. Mezi výhody dále můžeme zařadit i přednostní právo členů rodiny účastných na provozu rodinného závodu v případě, kdy je závod rozdělen při dělení pozůstalosti soudem a také předkupní právo, které mají členové rodiny zúčastnění na provozu závodu v případě, kdy je závod zcizován (prodáván).

Výkon závislé práce v rámci rodinného závodu

Z právní úpravy rodinného závodu pak ovšem není zřejmé, jak se má postupovat v situaci, kdy forma účasti člena rodiny na provozu rodinného závodu již naplní znaky závislé práce dle § 2 zákoníku práce, tedy bude se jednat o práci konanou osobně ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem a podle pokynů jiného člena rodiny (typicky člena rodiny, v jehož vlastnictví je rodinný závod).

Z jednoho pohledu lze říci, že žádné ustanovení občanského zákoníku ohledně rodinného závodu nedává zřejmou výjimku z povinnosti konat závislou práci výlučně v pracovněprávním vztahu dle § 3 zákoníku práce. Současně také není důvod, aby členové rodiny, kteří fakticky vykonávají pro rodinný závod závislou práci, byli zbaveni ochrany, kterou pracovněprávní předpisy přiznávají zaměstnancům, zejména pokud jde o pracovní dobu, pracovní podmínky, odměňování apod.

Na druhou stranu, smyslem samotné úpravy rodinného závodu je akceptovat společenskou realitu, že v případě vlastnictví závodu jedním z členů rodiny se na jeho provozu podílejí do jisté míry i ostatní členové rodiny, aniž by mezi nimi vznikaly jakékoliv formální právní vztahy, a podílejí se společně jako rodina také na prospěchu vycházejícím pro rodinu z takového obchodního závodu. Lze také argumentovat, že při účasti na provozu rodinného závodu ani nemůže dojít k naplnění všech znaků závislé práce, a to zejména znaku nadřízenosti a podřízenosti, jelikož účast na provozu rodinného závodu je ryze dobrovolného charakteru a současně mezi členy rodiny není žádná nadřízenost či podřízenost stanovena (tedy není stanovena povinnost jednoho člena rodiny vykonávat pokyny jiného člena).

Oba dva závěry mohou nicméně vést do jisté míry k absurdním důsledkům. Aplikace prvního závěru by znamenala, že v každém případě, kdy bude docházet k soustavné činnosti člena rodiny přispívající k provozu rodinného závodu (například dvakrát v týdnu bude syn či dcera vypomáhat s úklidem v rodinném penzionu) a bude jim k tomu dávat pokyny jiný člen rodiny (což v praxi je obvyklé), mělo by dojít k uzavření pracovněprávního vztahu. Takový závěr by ale v praxi byl absurdní a samotná právní úprava rodinného závodu by se stala v podstatě nepoužitelnou.

Aplikace druhého výše uvedeného závěru by ale zase umožnila situace, kdy by docházelo v podstatě ke zneužívání práce člena rodiny a upření ochrany jinak poskytované zaměstnancům.  Například v situaci, kdy by rodina obhospodařovala zemědělský pozemek a běžní zaměstnanci v daném obchodním závodu by měli limitovánu maximální délku směny na 12 hodin a stanoveny povinné přestávky dle zákoníku práce, zatímco s nimi pracující členové rodiny zúčastněni na provozu rodinného závodu by mohli pracovat třeba i 16 hodin denně bez jediné přestávky, aniž by tím docházelo k porušení právních předpisů, což lze jen těžko považovat za přípustné.

Doporučujeme proto při rozhodování, zda se členem rodiny uzavřít či neuzavřít pracovněprávní vztah, zvážit jeho faktické postavení při činnosti rodinného závodu. V případě, že faktické postavení člena rodiny bude blízké postavení zaměstnance, tedy bude se jednat opravdu o soustavnou činnost v podřízeném postavení podle pokynů jiné osoby, lze doporučit spíše uzavření pracovněprávního vztahu. Naopak, pokud se bude jednat spíše o kolektivní spolupráci členů rodiny na provozu obchodního závodu, lze právní vztahy ponechat v režimu rodinného závodu bez jakékoliv smluvní úpravy.

Pohled oblastních inspektorátů práce na tuto problematiku zatím není znám, byť lze předpokládat, že přiměřená výpomoc člena rodiny v rámci provozu rodinného závodu nebude hodnocena jako nelegální práce, zejména pokud rodinný závod bude vlastněn členem rodiny jako fyzickou osobou podnikající.[2] Naopak v případě, kdy by byl rodinný závod členem rodiny vlastněn prostřednictvím právnické osoby, a postavení člena rodiny by bylo blízké postavení zaměstnance, lze případné problémy s inspektorátem práce považovat za pravděpodobné (zejména ve fázi samotné kontroly). Nezbývá tedy než vyčkat, než se k této otázce vyjádří soudy, což ovšem může trvat i několik let. Tuto nejistotu lze rovněž považovat za jistou nevýhodu rodinného závodu.

Důsledky v oblasti daní a veřejnoprávního pojištění

Při rozhodování, zda využít či nevyužít úpravu rodinného závodu, je nutné vzít v úvahu také některé daňové aspekty a otázky vzniku účasti na zdravotním a sociálním pojištění.

Z pohledu daně z příjmů bude rozhodné, zda je rodinný závod příslušným členem rodiny vlastněn jako fyzickou osobou podnikající (tj. OSVČ) nebo z titulu majetkové účasti v právnické osobě, jejímž prostřednictvím je rodinný závod provozován. V případě existence rodinného závodu v režimu fyzické osoby podnikající se totiž příjmy a výdaje vzniklé při provozu rodinného závodu mohou rozdělovat mezi jednotlivé členy rodiny, kteří se účastní na provozu rodinného závodu v režimu spolupracujících osob (s určitými omezeními ve vztahu k dětem) a tedy všem těmto osobám bude vznikat povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy příjmů a výdajů (stejně jako OSVČ) a uhradit vzniklou daň z příjmů a povinné pojistné (tedy v takovém případě obvykle vzniká účast na zdravotním, nemocenském a důchodovém pojištění).

V případě provozu rodinného závodu prostřednictvím právnické osoby – společnosti s ručením omezeným (kdy někteří členové rodiny jsou společníky) by situace měla být v tomto směru jednodušší. Zdanění zisku by mělo proběhnout  na úrovni právnické osoby daní z příjmů právnických osob a podíl na zisku právnické osoby by byl zdaněn pouze daní z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou při výplatě zisku ve výši 15 %.

Současně je nutné si uvědomit, že členům rodiny zúčastněným na provozu rodinného závodu provozovaném právnickou osobou nevzniká žádný právní vztah, z jehož titulu by bylo hrazeno zdravotní pojištění nebo vznikala účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Pokud tedy člen rodiny, který se účastní na provozu rodinného závodu, nebude mít žádnou jinou souběžnou výdělečnou činnost, v rámci které by uhradil minimální zdravotní pojištění (respektive nebude spadat do kategorie, za kterou pojištění hradí stát), bude považován za osobu bez zdanitelných příjmů a bude muset zdravotní pojištění v minimální výši uhradit každý měsíc z vlastních prostředků. V případě dlouhodobé činnosti pro rodinný závod provozovaný právnickou osobou bez jiného souběžného výdělečného vztahu je proto na zvážení i dobrovolná účast v systému důchodového pojištění, aby měl člen rodiny zajištěno, že splní podmínky pro vznik nároku na důchod.

Závěr

Využití právní úpravy rodinného závodu při práci členů rodiny v rámci závodu může být velmi výhodné pro jejich neformálnost, která současně respektuje rodinnou povahu takového provozu. Je však nutné si uvědomit případné důsledky z takového uspořádání plynoucí a přijmout k tomu dostatečná opatření. Současně je nutné také posoudit, zda v dané situaci nebude vhodné jiné smluvní uspořádání, a to například ve formě pracovního poměru nebo společenské či jiné smlouvy, a to jak z důvodů práv a povinností stran, tak z důvodu daňových. Právní úprava rodinného závodu navíc přináší mnoho nových právních a daňových otázek a nejasností, na které bude soudní praxe v následujících letech teprve hledat odpovědi.

JUDr. Jaroslav Škubal, partner

Mgr. Daniel Vejsada, advokát

PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář