Aktuality

Sociální podnik Petriva je zatím služba. Jednou by z něj chtěli mít majitelé byznys

Petriva je sociální firma, která vznikla před pěti lety proto, aby vytvořila pracovní místa pro osoby, které jsou na běžném pracovním trhu nějakým způsobem handicapováni (věkem, zdravotními omezeními, apod.). V podniku pracují všichni rodinní příslušníci Pohankových. Iva Pohanková je jednatelka a řeší personální a provozní záležitosti, manžel Petr Pohanka je ekonom, syn Tomáš má na starosti marketing a dcera Petra pomáhá s provozními záležitostmi. Jak sami majitelé říkají, nedělají byznys, ale službu. Ale k byznysu by se časem rádi dopracovali.

Firemní motto zní:

…“Na konci každé přípravy jídel, bez ohledu na to, jak tomu kdo říká, musí být skvělé jídlo a blažený výraz hosta“ …

Sociální firma PETRIVA s.r.o. vznikla v dubnu 2013 za účelem vytvořit pracovní místa pro lidi, kteří jsou na běžném pracovním trhu nějakým způsobem handicapováni – věkem, dlouhodobou nezaměstnaností, zdravotními omezeními apod., a tudíž hledají pracovní uplatnění velmi obtížně. Těmto lidem – našim zaměstnancům, chce věnovat všestrannou péči tak, aby se bezproblémově zařadili do běžného pracovního procesu a získali tak základní sociální jistotu - práci.

Všichni rodinní příslušníci jsou zároveň zaměstnanci firmy.
Iva Pohanková - jednatelka, vedoucí, personální a provozní záležitosti, PR, marketing, charitativní projekty.
Petr Pohanka - jednatel, ekonom, zajišťuje i rozvozy …
Tomáš Pohanka - syn, pokladní, rozvozy, obchod, marketing, správa facebooku a instagramu, "kluk pro všechno".

Petra Pohanková - dcera, studená kuchyně, facebook, instagram, provozní záležitosti, "holka pro všechno".[1]

Iva Pohanková začínala ve školství, kde si prošla několika pozicemi, včetně té ředitelské. Když měla pocit, že už dosáhla vrcholu a školství jí neumožní dál se rozvíjet, rozhodla se změnit kariéru a našla se v personalistice. Vypracovala se na zajímavou pozici ve významné zahraniční společnosti. Ta se ale na podzim roku 2012 rozhodla řídit byznys v Česku ze své centrály a Iva Pohanková přišla o práci. Možnost stát se ženou v domácnosti zavrhla a stejně tak se jí už nechtělo podstupovat výběrová řízení a dokazovat své schopnosti. Jsem zvyklá se o sebe vždycky postarat. Proto mě napadla myšlenka podnikat. Vlastně jsem už začátkem 90. let přemýšlela o vlastním květinářství, ale tehdy jsem měla stálé zaměstnání a nic mě k tomu nenutilo. Tentokrát to ale bylo jiné, byla jsem bez práce. A v ten moment přišla bývalá kolegyně s nabídkou na provoz franšízy jejího podniku zaměřeného na zdravé jídlo, líčí Iva Pohanková události, které předcházely samotnému začátku jejího vlastního podnikání. Jakožto nezkušené se jí zamlouvalo jisté pohodlí a know how, které franšízové koncepty nabízejí. Navíc se jí líbil i sociální rozměr firmy.

Cesty života ale nebývají rovné a dvojnásob to platí u podnikání. Iva pro svůj projekt získala podporu manžela i celé rodiny, a protože měla sociální firmu rozjet za pomoci grantů, začala pracovat na projektu. Poskytovatelce franšízové licence se ale projekt pod jejím vedením přestal zamlouvat a tři týdny před začátkem oznámila, že jí franšízu neposkytne. Do této chvíle celkem poklidný projekt nabral úplně jiné rozměry. Byl mu sice přiklepnut velmi slušný evropský grant, ale vše ostatní chybělo. Začali jsme s manželem vymýšlet receptury pokrmů, snažili se získat jakékoli know how. Byl to jeden velký stres…, říká Iva Pohanková.

Tak jako mnoho jiných, i Pohankovi začínali podnikat bez koruny v kapse. Dnes to provozovatelka podniku vidí jako obrovské riziko a nedokáže přesně vysvětlit, co ji přimělo k tomu, aby si řekla, že podnikat zkusí v každém případě. Z počátku totiž neměla jistotu, že potřebný grant získá. Ten je navíc určen jen na mzdy zaměstnanců a některé neinvestiční výdaje. Rodina proto zastavila svůj pardubický byt i chalupu na Vysočině a peníze na rozjezd získala díky americké hypotéce. Jiné možnosti financování nebyly. Neuspěla jsem ani u České spořitelny, která nabízela úvěry sociálním firmám. Tam mi ale řekli, že na jaře založené firmě začátkem léta nikdo nepůjčí. Požádat bych si mohla až po jasných výsledcích, popisuje podnikatelka své zkušenosti. Jisté bylo na začátku snad jen jediné, a to název podniku, který se díky příjmení zakladatelů a své orientaci na zdravou výživu přímo nabízel. Nakonec se jídelnu podařilo otevřít, ale stálo mě to 15 kilo váhy. Ztratila jsem je kvůli kombinaci nervového vypětí a tvrdé dřiny. I dnes sem přijíždím brzy ráno a odjíždím domů v noci. Ten podnik je natolik velký a má tak specifické zaměstnance, že si vyžaduje naši neustálou přítomnost, komentuje Iva Pohanková.

Rozjezd Jídelny POHANKA nebyl snadný, ale její zakladatelé měli štěstí a hlavně rozum. Nejhorší byly začátky, když jsme začali pracovat tady v tom prostoru, kde dřív byla vietnamská tržnice. Seděli jsme tu a nevěděli kam se obrátit se žádostí o radu. Informace jsme získávali postupně. Postupovali jsme tak, že jsme získali jedno povolení a přitom zjistili, že potřebujeme ještě další dvě. Pomohlo by nám, kdybychom někde dostali kompletní informace. Ale přiznávám, že v té době jsme byli tak vytížení, že nebyl čas ani možnosti se po něčem takovém porozhlédnout. Všechno šlo ráz na ráz. Hodně nám pomohli dodavatelé technologií, kteří už dopředu věděli, že s něčím je potřeba se obrátit na stavební úřad, s dalším pak na hygienu, vzpomíná Iva Pohanková a pochvaluje si přístup pracovníků pardubické hygieny, kteří jí se vším poradili. Stačilo se na začátku popasovat se základními předpisy a pak nastolit politiku aktivní spolupráce. Nezkušená podnikatelka se na hygieniky obracela s každou maličkostí a to se vyplatilo. Dnes s kontrolami nemá žádný problém. Navíc v jejím podniku, kde je všechno otevřené, není pro špínu místo. Jsem puntičkář. Pořádek a čistota musí být. Beru to tak, že jako zákazník to mám takhle ráda a chci to dopřát i našim klientům. A oni to kvitují, říká Iva Pohanková.[2]

 

Jídelna oslovuje široké spektrum strávníků, kteří mají zájem se zdravě stravovat. Pokrmy jsou připravovány ze sezónních surovin v souladu se zásadami zdravého stravování - především z čerstvých sezónních surovin – bez chemických látek. Základem jsou zelenina, luštěniny, obiloviny, ale i kvalitní maso včetně ryb. Firma vaří pravidelně pro lidi nemocné celiakií. Na jídelníčku se objevuje rovněž zdravé mlsání, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy, domácí limonády, chutné čaje všeho druhu, kvalitní káva, stolní víno apod. Jaká byla nabídka v den psaní tohoto článku?

Polévka Africká arašídová polévka s batáty, špenátem a zázvorem BL, VEG

menu1:  Guláš z hlívy ústřičné, celozrnný knedlík s kurkumou a pšeničnou mozaikou/ rýže pro BL i BL, DX, i VEG

menu 2 : Pečená červená řepa s balsamicem a fetou, kopeček rýže parboiled, zeleninový salátek BL, DX

menu 3: Krůtí prsa Tandoori, pikantní jáhly s proužky mrkve/rýže s proužky mrkve,
zeleninový salátek BL

salát Carpaccio z červené řepy s rukolou a kozím sýrem/bylinkovým TOFU sypané vlašskými ořechy BL, i VEG, DX

Dobrou chuť :)[3]

 

Jak vyhodnotit předešlé roky a jaké jsou plány do budoucna?

My zatím říkáme, že neděláme byznys, ale službu. Doufáme, že se k byznysu také časem dopracujeme  …  Chyby?  Na počátku našeho podnikání jsme byli velmi málo kompetentní v podnikatelské sféře. Člověk by asi měl věnovat mnoho času tomu, aby se více vzdělal, získal informace, více analyzoval tržní faktory, které ovlivní úspěch jeho podnikání. Pro nás to byl skok do neznáma. Vyvarovali bychom se zaměstnávání přátel ve firmě - kazí to vztahy. Byli bychom méně důvěřiví. Pokud bychom měli začít znovu podnikat, rozvíjeli bychom  podnikatelský záměr postupně - od malého konceptu k většímu. Ušetřili bychom si tak stovky bezesných nocí ...

 

A co bychom neměnili? Náš záměr - sociální podnikání propojené se zdravým životním stylem nám připadá úžasné, naprosto výjimečné a neustále nám rozšiřuje obzory, přináší radost, je naší inspirací a chloubou. Jsme pyšní na to, co jsme vybudovali, že tu máme mentálně postiženou zaměstnankyni, která nám říká mamko a taťko …


Všem doporučujeme: Plňte si své sny a nevzdávejte se, buďte tvrdí a pracovití!

V současné době pracujeme na rozšíření spektra poskytovaných služeb o novou výrobu vlastního produktu. Vše je ve fázi příprav a získávání potřebných podkladů. Chceme se stát ekonomicky stabilizovanou firmou, která, jak vyplývá z naší společenské smlouvy, reinvestuje případný zisk zpět do jejího rozvoje. Chceme se více zaměřit na oslovení mladé populace (děti, teenageři) - rozšiřovat spolupráci s privátními školskými zařízeními (v současné době vozíme obědy do 2 privátních školských zařízení). Pracujeme na lepším využívání naší konferenční místnosti a na nabídce komplexnějších služeb pro naše klienty. Návštěvník by u nás měl mít možnost nechat si zpracovat jídelníček, poradit se, jak dosáhnout lepší tělesné i duševní kondice. K našemu výročí chystáme redesign loga a webových stránek, které by měly přitáhnout pozornost širšího spektra zákazníků.[4]

 

PETRIVA s.r.o.

Sídlo firmy: 53002 Pardubice - Zelené Předměstí, Nerudova 1229

Datum vzniku: 117.4.2013[5]

 

POHANKA – jídelna pro zdraví , třída Míru č. p. 2670, Pardubice 
Telefon: +420 730 891 324, E-mail: info@jidelnapohanka.cz [6]

 

 

Autor: AMSP ČR. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D. Manažer marketingové komunikace pro projekt Rok rodinného podnikání 2018. Tel. 736 528 436. e-mail: petru@amsp.cz.



[1] POHANKOVÁ, Iva – text vznikl jako součást představení firmy v rámci nominace do soutěže Rodinná firma roku 2018.

[2] CHOC, Karel. Učitelka si otevřela restauraci. Pohlreich by z ní ale nešílel, naopak. 18.11.2014. Dostupné z https://www.podnikatel.cz/clanky/ucitelka-si-otevrela-restauraci-pohlreich-by-z-ni-ale-nesilel-naopak/

[3] https://www.facebook.com/jidelnapohanka/

[4] POHANKOVÁ, Iva – text vznikl jako součást představení firmy v rámci nominace do soutěže Rodinná firma roku 2018.

[5] Údaje byly ověřeny v databázi ekonomických subjektů ARES  13.11.2018

[6] http://www.jidelnapohanka.cz/kontakty.html

Archiv všech aktualit zde >>

Další projekty AMSP ČR:

Rok digitálního podnikání
Svou Cestou
Podnikavá žena
Malý obchod
Moje restaurace
a teď česky
GDPR bez obav
Silver Business
Fandíme řemeslu
Rok venkova 2017